Tato záložka umožňuje čtenáři nahlédnout do vzpomínek rodáků - odsunutých nebo také vyhnaných původních obyvatel našich obcí, ale i nově příchozích, osidlující nově naše poválečné pohraničí. Jsou zde také zveřejněna pojednání a historická bádání umožňující pohled do předválečné historie našich obcí.

Uveřejňované články jsou jak v jazyce českém, tak i v němčině se záměrem německé texty postupně převádět do našeho jazyka.

 

 

1. Hermann Mader

Zatím nejpodrobnější studii, kterou jsem ve své kronikářské praxi nalezla, vypracoval pan Miroslav Radoň z Regionálního muzea v Teplicích. Jedná se pojednání o

HERMANNU GUSTAVU MADEROVI,

 

který žil v domě čp.48 v Litochovicích (nyní zde bydlí rodina Svobodova - foto 1, foto 2, foto 3). Seznamte se proto s tímto buditelem a milovníkem historie i jeho sběratelskou vášní v historickýmch předmětech. Pan Mader byl majitelem lomu Kubo a mlýnů v Opárenském údolí:

 

ZPRÁVY A STUDIE Regionálního muzea v Teplicích, 27/2008, Vlastivědný badatel Hermann Gustav Mader

 

Překlad původní písemnosti z německého jazyka: Staré Litochovice

(ze soukromé sbírky historických materiálů A.Svobodové Křešové)

Kdo nezná krásné labské údolí lépe než pan Hermann Mader z Litochovic. Je známí sběratel starožitností.Je rodák z Opárna, bratrem vlastníka Schwarztalera a mlynáře Madera z opárenského údolí a kupce Adolfa Madera z Lovosic. Je znám jako velký šprýmař.Ve své vile vlastnil bohatou sbírku starožitností,pušky ,bodné zbraně ,obrazy a jiné cennosti. Na svou sbírku byl velmi hrdý, v soukromých rukách  se málokdy najde.Nešetřil finančními prostředky a námahy na její získání, aby neustále sbírku doplňoval.O jeho sbírku měly i zájem městská muzea , ale odmítal ji prodat. V letních měsících ji ukazoval turistům, kteří přijížděli do Litochovic na letní byty.Ke každé věci podal odborný výklad. Utvořil si takové malé muzeum, na které byl velmi pyšný.


Sbírka obsahovala městské a panské erby nejen ze Sudet,  ale i z evropských států, které si sám vyráběl a maloval. Mader vlastnil velkou knihovnu plnou starých knih, které v zimě rád čítával.

Tato sbírka byla po válce 1945 odvezena do Prahy.

Jeho dcera paní Jedličková vyprávěla o smutném konci pana Madera. Zemřel v roce 1947, ve východním Německu hladem a steskem. Jeho pár humorných příběhů:

Mader vlastnil krávu, která měla zvyk vždy zabučet , když se vedla do stáje.Vedle pana Madera měl letní bydlení prokurista z Schichtovi  firmy. Když přijel prokurista, zrovna vedli krávu do stáje a ta zabučela. Pana se to dotklo, že se chová neuctivě. Mader odpověděl, že pozdravila toho vola. Od té doby se mu prokurista vyhýbal.

Jedna starší obyvatelka z Litochovic byla za třetí říše velmi důležitá nacistka. Sledovala všechny ženy zda zdraví zvednutou pravicí Heil Hitler. Po roce 1945 odložila kabát a  stala se z ní česká vlastenka neboť uměla výborně česky. Začala pracovat v místním výboru a zabavovala byty svých starousedlíků. Také přišla za panem Maderem. On se jí nijak nebránil. Po týdnu ji potkal samotnou na svém  pozemku a vyšil jí pořádných pár facek. Když chtěla utéct tak si ji podržela říkal: počkej, ještě nejsem hotov , to bylo zatím za naši obec a teď dostaneš ode mě dalších pár facek. Doufám ,že tě opustil ten nacismus.Tak se nemůže člověk divit, že obyčejní lidé měli z toho radost.

 

Zapsal Hans Heinrich Mnichov 54

 

2. Franz Kutscher

Jedním z nejvýznamnějších rodáků Litochovic je Franz Kutscher.

Franz Kutscher (8. února 1865 Litochovice nad Labem – 7. března 1912 Litochovice nad Labem[1][2]) byl rakouskýčeský politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmuŘíšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako starosta rodných Litochovic nad Labem.[1] Na přelomu století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1901 byl zvolen do Českého zemského sněmukurii venkovských obcí (volební obvod Litoměřice, Lovosice, Úštěk). Politicky patřil k všeněmcům.[3] Mandát obhájil ve volbách v roce 1908, nyní jako člen Německé agrární strany.[4][5]

Kromě toho byl zvolen ve volbách roku 1901 i do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), za kurii venkovských obcí, obvod Litoměřice, Štětí, Ústí atd. Uspěl i v následných volbách roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Čechy 107.[6] Zvolen byl také ve volbách roku 1911 a poslancem Říšské rady zůstal až do své smrti, po níž ho v jeho obvodu Čechy 107 nahradil Karl Müller.[7]

V roce 1906 se uvádí jako jeden z osmi poslanců Říšské rady za skupinu Freier Verband alldeutscher Abgeordneter, která po rozkolu ve Všeněmeckém sjednocení sdružovala stoupence politiky Karla Hermanna Wolfa, tzv. Freialldeutsche Partei, později oficiálně Německá radikální strana (Deutschradikale Partei).[8] Po volbách roku 1907 zasedl do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci byl členem Německé agrární strany.[6]

Počátkem března 1912 vážně onemocněl. K jeho lůžku v Litochovicích se dostavil i profesor von Jaksch a zdravotní stav pacienta byl označen za velmi vážný.[9] Po několika dnech zemřel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Skočit nahoru k: a b K A L E N D Á R I U M REGIONÁLNÍCH VÝROČÍ ÚSTECKÉHO KRAJE V ROCE 2010 [online]. svkul.cz, [cit. 2014-01-03]. Dostupné online. (česky)
  2. Skočit nahoru LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha : SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 169. (česky)
  3. Skočit nahoru Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
  4. Skočit nahoru http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
  5. Skočit nahoru Národní politika 21. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7195928&picp=&it=0&s=djvu
  6. ↑ Skočit nahoru k: a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. Skočit nahoru Karl Müller [online]. parlament.gv.at, [cit. 2014-01-03]. Dostupné online. (německy)
  8. Skočit nahoru Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 17.
  9. Skočit nahoru Abg. Kutscher schwer erkrankt. Bohemia. březen 1912, roč. 85, čís. 65, s. 2. Dostupné online.

 

 

 

3. Lydia Radestock

Nejaktivnější veřejně činnou, dosud žijící rodačkou v této oblasti je paní LYDIA RADESTOCK, (kliknutím na jméno se dostanete přímo na webové stránky paní Radestock www.oma-im-netz.de) která se narodila a vyrůstala v Prackovicích. V požehnaném věku vede své webovés stránky, na nichž uveřejňuje své vzpomínky na své dětství a události v Prackovicích a okolí očima dítěte a mladé slečny. Články jsou v němčině, snad se nám podaří je výhledově převést i do jazyka českého. Její vzpomínky jsou cenným historickým svědectvím dané doby.

Uveřejňuji prozatím několik článků, které jsem převzala z původních webových stránek Oma-Im-Netz.

Věříme, že najdeme člověka, který nám pomůže její texty přeložit do jazyka českého):

LYDIA RADESTOCK 1

LYDIA RADESTOCK 2

LYDIA RADESTOCK 3

LYDIA RADESTOCK 4